“Špatně…” Takto by určitě reagovala většina z nás-pedagogů ZUŠ, konzervatoří, hudebních gymnázií či vysokých uměleckých škol. A myslím, že po právu.
Učit hru na jakýkoliv hudební nástroj přes sociální sítě je určitě hodně nezvyklé, ale hlavně hodně náročné. Přináší to mnohé nesnáze počínaje kvalitou zvuku a konče přetížením sociálních sítí. Je to zkrátka nouzový stav. A říká se přece: “V nouzi poznáš přítele.” Ten náš přítel je teď skype, nebo aplikace WhatsApp či Messenger, případně mobil. Podivná doba, podivní přátelé…
Může tedy být na tomto způsobu výuky něco pozitivního? Možná nám na to odpoví následující video. Natočil a poslal nám ho člen a korespondent ČFA Jaromír Soukup.
Děkuji za jeho odvahu.

ML

A tady je pár vět z Jaromírova mailu:
Je to výzva a další zkušenost. Jak pro mě, tak i pro žáky. Protože nahrát si stupnice, etudy i přednesy a poslat to učiteli, aby si jejich týdenní přípravu na hodinu poslechl dá více námahy, než přijít na hodinu a myslet si, že to umím. Tedy, pokud si tu svoji nahrávku (než ji odešlou), také poslechnou. Domnívám se, že to je pozitivní výsledek distanční výuky.

Mirek (Jaromír Soukup)