„Drahý Jean-Pierre, na světě není flétnisty, který by nebyl Tebou nějak ovlivněn.“ (Alain Marion)
Toto vyjádření A. Mariona asi nejpřesněji vystihuje význam a dosah vlivu nejvýznamnějšího flétnisty všech dob: Jean-Pierre Rampala.„Génius flétny“, její neúnavný propagátor, virtuózní sólista, skvělý pedagog, ale také srdečný člověk, bez kterého by flétna jako sólový nástroj dozajista nebyla tam, kde je, by 7. ledna oslavil sto let.
Velká škoda, že se tohoto věku nedožil – určitě by měl co předávat dalším generacím flétnistů. Takto můžeme čerpat alespoň z jeho (naštěstí četných) nahrávek, ze vzpomínkové knihy „Musique, ma vie“ (v německé verzi pod názvem „Erinnerungen“), ze vzpomínek jeho žáků a následovníků.
Vývoj flétnové hry se pochopitelně stále posouvá, stejně jako technický vývoj výroby nástrojů – bylo by zajímavé slyšet, co by na to J.P. Rampal řekl, jak by hodnotil současný flétnový svět…
Jeho odkaz je každopádně stále živý: flétna je dávno plnohodnotným sólovým nástrojem, většina flétnistů vychází z francouzských ideálů krásy a lehkosti zvuku, Rampalovo pojetí výrazu skladeb (jak lze slyšet z nahrávek) je stále moderní a vkusné, jednoduše nadčasové.
Jean-Pierre Rampal předběhl svoji dobu v mnoha ohledech, zanechal nám odkaz, z něhož můžeme čerpat stále…tak je mi trochu líto, že se na něho pozapomíná. Mnoho dnešních malých/mladých flétnistů netuší (nebo jen matně), o koho šlo – sto let je pro děti hluboká historie… Možná by stačilo málo: obrázek s krátkým životopisem na nástěnce ve flétnové učebně a pár minut z výuky věnovat poslechu nahrávky a povídání si o tomto flétnovém velikánovi. Rozhodně si vzpomínku zaslouží – a nejen teď, při stém výročí narození!
Před více než dvaceti lety vznikla tato (viz níže) absloventská práce, věnovaná právě osobnosti J. P. Rampala. Tehdy bylo u nás jen velmi málo možností, jak získat informace o Rampalovi. Práce vychází ponejvíce z francouzských zdrojů („Traversiére“) a také z osobních vzpomínek (na krásné vyprávění pana Jindřicha Felda nikdy nezapomenu). Technická úroveň (zejména fotografií) není valná, ale snad alespoň dokreslí všechny odstíny osobnosti největšího flétnisty všech dob! Tak tedy všechno nejlepší k narozeninám, Mistře! Bon anniversaire!
Příspěvek připravila naše korespondentka Kamila Cretan.
Vážená paní Cretan,
S velkým zájmem jsem si přečetl Váš příspěvek i absolventskou práci Kamily Jirouškové. Přiznám se, že jsem nevěděl, že tato práce existuje.
Vidím, že jste velkou obdivovatelkou Rampala a mohu Vám prozradit, že já také. Možná, že na tom měl velký vliv i František Malotín, jehož jsem já první žák. Nevím, jestli jste i Vy u Malotína studovala. Já jsem k němu chodil do soukromých hodin v létech 1959-1960 a pak po celu dobu studia na konzervatoři v Praze v letech 1961-1967, kde jsem studoval u Františka Čecha. V roce 1967 jsem odešel přes Pragokoncert do ciziny a pak jsem se už nikdy do vlasti nevrátil. Celý život, až dosud, jsem se živil flétnou. O mém životě se dozvíte v mých příspěvcích „Flétnista na cestách životem“.
V roce 1977 jsem se zúčastnil letních kurzů v Nice, kde v červenci vyučoval Maxence Larrieu (ke konci i Alain Marion), a v srpnu Jean-Pierre Rampal. Od obou mám „Certificat de Stage“. Po Rampalovi měl „master class“ i Andreas Adorjan. Bylo to pro mě léto plné nezapomenutelných zážitků. Mám doma i několik fotografií z kurzů, z nichž jedna je trochu legrační. Jeden den bylo Rampalovi při vyučování zima, a tak jsem mu nabídl svoji bundu. Hned jsem si ho vyfotil. Rampal byl i v Praze. Existují fotografie s Milanem Munclingerem i Františkem Malotínem. Z kurzů mám i řadu poznámek ručně psaných. Ještě nevím, jak je začlením do mého vyprávění. Až se k té době ve svých příspěvcích dostanu, rozepíšu se podrobně.
Teď bych Vám chtěl jen říct, že mám doma kopii Rampalovy knihy La Flute, kterou vydal Denoël v roce 1978. Mám ji ve formátu pdf a mohl bych ji sem vložit tak, jako Vy jste vložila práci Kamily Jirouškové, jenže nevím jak. Třeba mi poradíte.
Jsem to já, kdo přeložil Malotínovu knihu „Příčná flétna, praktická metodika“ do angličtiny. Vyšla pod názvem „A Flute Guide“. Nyní i v novém vydání pod názvem „Transverse Flute, Practical Methodology“.
S pozdravem,
Petr Šetek
Vážený pane Šetku,
Váš komentář mne velmi potěšil, děkuji.
Obdiv k maestro Rampalovi jsem získala jinými cestami, u pana Malotína jsem nestudovala. Jsem absolventkou plzeňské konzervatoře, v době Vašich kurzů v Nice jsem byla nemluvně. 🙂 Mistrovské flétnové kurzy jsem navštívila ve Švýcarsku (několikrát) u žákyně J.P. Rampala, madam B. Buxtorf (zde pramení začátek mého zájmu o Rampalovu osobnost – dostala jsem se k prvním informacím a tištěným materiálům o něm).
V současné době jsem (již mnoho let) flétnistkou a pikolistkou Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně, Své zkušenosti předávám i při pedagogické práci.
Co se týče možnosti vkládání PDF souborů, obraťte se na pana Lopuchovského, administraci stránek zařizuje on.
S přáním krásných dnů
Kamila Cretan