Sopranistka MgA. Irena Pohl Houkalová je žena velkého záběru. Kromě zpívání toho stíhá opravdu hodně (viz její CV). Ale je to také dobrá duše, která se ráda podílí na prospěšných projektech pro mladé talenty. A trojnásobná maminka.

Jak jste se dostala k ZUŠ Open?
K vedení celostátního festivalu ZUŠ Open jsem se dostala přes svou kolegyni Danu Syrovou, se kterou spolupracuji již více než 12 let, bezprostředně po ukončení její role výkonné ředitelky festivalů Struny podzimu a Dvořákova Praha a mého angažmá v obou týmech. Společně s kolegyněmi jsme si definovaly cesty, kterými se chceme ubírat dále, a realizace projektů ve prospěch základních uměleckých škol byla jednou z nich. Založení nadačního fondu bylo rozhodnutí samotné pěvkyně Magdaleny Kožené. S myšlenkou celostátního happeningu přišel Magdalenin manažer a kolega z oboru, pan David Dittrich.

Hlavním smyslem festivalu ZUŠ Open je zviditelnit systém ZUŠek, poukázat na jejich práci a úspěchy jak na celostátní úrovni, tak v rámci regionů, posílit respekt společnosti vůči školám a přiblížit je co nejvíce veřejnosti. Důležité je také umožnit školám prezentaci své práce ve spolupráci s profesionálními umělci a kulturními institucemi a představit je jako prostředí pro vyhledávání, rozvoj a podporu dětských talentů.

Jak se na tento projekt dívají ZUŠky?
Do prvního ročníku se zapojilo 350 základních uměleckých škol, dnes registrujeme v ZUŠ Open 420 škol. Původní jednodenní happening, který školy i veřejnost znají například z Noci kostelů, divadel apod., postupně vyrostl ve velký festival, během něhož se ve 300 městech a obcích konaly oslavy umění, jejímiž hlavními protagonisty se stali malí umělci: jednotliví žáci, soubory i sbory základních uměleckých škol. V každém ročníku se uskutečnilo více než 600 akcí, na kterých odhadem účinkovalo okolo 130 000 dětí. Od prvního ročníku úzce spolupracujeme s vedením Asociace základních uměleckých škol, která je naším partnerem. Osobně jsem hovořila během těch pěti let asi s většinou ředitelů škol, s mnoha z nich jsem ve velmi úzkém pracovním i přátelském kontaktu.  Vedení každé školy má od naší činnosti různá očekávání a s různou mírou aktivity se do projektů ZUŠ Open a MenART zapojuje. Pro většinu škol jsou samozřejmě atraktivní projekty, které v rámci festivalu pořádáme ve spolupráci s festivaly Pražské Jaro, Americké jaro či Smetanova Litomyšl. Pro všechny účinkující žáky i pedagogy je bezesporu velký zážitek a cenná zkušenost možnost spolupráce s profesionálními umělci, hudebními tělesy, orchestry… To vše v rámci festivalu mohou všichni zažít. Festival otevřel také mnoho témat a každá škola, která má zájem a dává jí to smysl, se může zapojit a využít takový prostor, jaký sama chce. Vedle velkých krajských projektů, kde jsme zpravidla přímo i producenty, komunikujeme projekty jednotlivých škol. Poslední dva roky rozprostřely festival de facto do celého kalendářního roku a kromě živých produkcí a výstav se významně posunul i do online a virtuálního prostředí, ostatně jako kultura obecně.

MenART.
Založit stipendijní Akademii MenART byla myšlenka mé kolegyně Dany Syrové. Společně jsme hledaly základy, na kterých chceme Akademii vystavět, a obory, pro které jsme oslovily jednotlivé umělce. Kromě cílené podpory vybraných talentovaných žáků jsme od počátku považovaly za klíčové podporovat myšlenku, že za každým úspěšným žákem stojí minimálně jeden osvícený pedagog, a taktéž inspirovat pedagogy, kteří se jejich výuce věnují. V MenARTu sdílíme přesvědčení, že právě inspirace pedagogů předními umělci, mistry svých oborů, bude mít pozitivní dopad nejen na pedagogické vedení konkrétních talentovaných dětí, ale i na jejich práci obecně. Stipendijní program je tedy otevřen tandemu – žák/yně základní umělecké školy, či 2. stupně ZŠ, příp. střední školy, spolu s jejich pedagogy. Stipendijní program je koncipován pro celý školní rok, protože vnímáme, jak velkou cestu děti a dospívající během této doby ujdou. Je zahájen úvodním víkendovým seminářem na konci léta či z kraje školního roku a následují 4 až 6 celodenních pracovních setkání, která (zejména v hudebním oboru) mají podobu mistrovských kurzů. Důležité jsou výstupy, které jsou pro stipendisty velkou motivací i příležitostí. Našimi partnery je MHF Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Americké jaro. Absolventi Akademie mají též výrazné příležitosti prezentace v rámci ZUŠ Open či na vybraných atraktivních koncertech. Co se týče vyučovaných oborů, kopírujeme v MenARTu umělecké obory na ZUŠ – tedy klasickou hudbu, výtvarné umění, tanec, literárně- dramatický obor. Tak trochu specifická je hudební sekce bez žánrových hranic a autorská tvorba. Vnímáme, že posílení kvality výuky v ZUŠ v oblasti populárního či muzikálového zpěvu, jakož i autorského přístupu a interpretace jiných žánrů prostřednictvím vynikajících umělců, kteří se sami věnují více žánrům, je pro české prostředí nesmírně důležité. Pro jednotlivé obory postupně oslovujeme mentory, ve výtvarném oboru se mentoři zpravidla mění, v hudebních oborech spíše stále narůstáme.

MenART pro flétnisty.
Flétna je jedním z nástrojů, který má na ZUŠkách silné zastoupení. Oslovení Jana Ostrého pro výuku příčné flétny byla pro nás jasná volba. Jan je nejen vynikající interpret, ale jeho pedagogické renomé je u nás i v zahraničí výjimečné. Jeho osobní charisma je naprosto nezaměnitelné a jeho požadavky a velká důslednost vůči studentům je snoubena s laskavým humorem, lehkostí a nevyčerpatelnou energií. V tomto směru je, myslím, pro mladé flétnistky (které tvoří drtivou většinu skupiny) tak trochu zjevením. V hudebních oborech zpravidla přijímají mentoři do svých skupin 6 až 8 žáků. Výjimku tvoří zpěv. Tam jsou naše mentorky (Kateřina Kněžíková a Radka Fišarová) i pro obrovský zájem a poměrně vysokou kvalitu uchazečů velmi vstřícné a jejich skupiny tvoří zpravidla 10 mladých adeptů pěveckého umění.  Pro přijetí do programu musí uchazeči zaslat 2 až 3 ukázky své práce, motivační dopis a též doporučení pedagoga, který se zavazuje v případě přijetí uchazeče, že s ním celý program absolvuje. Zájem o přijetí do MenARTu rok od roku narůstá, největší převis je z oblasti klasické hudby u klavíristů a zpěvu, největší počet přihlášek evidujeme u výtvarníků. V oboru flétna dostala roční příležitost zhruba čtvrtina uchazečů. O přijetí uchazečů rozhoduje vždy mentor. Velmi pečlivě však vedeme dialog de facto nad každou přihláškou. V případě Jana Ostrého se jedná o nesmírně detailní a pečlivý přístup ze strany mentora, konzultujeme doslova každou nahrávku. Pokud by výběr závisel na mně, nejraději bych dopřála tuto mimořádnou příležitost všem uchazečům. Možnost dětí pracovat ve školním věku rok s předními uměleckými osobnostmi považuji za naprosto mimořádnou zkušenost, která se propíše do jejich životů bez ohledu na to, zda se nakonec budou věnovat umění profesionálně. Těší mne sledovat cestu, kterou mladí lidé během práce ujdou, a za velmi důležité považuji i to, že důsledně dbáme na rozvoj vzájemného respektu, zachování nesoutěžního prostředí, kde každá individualita je zároveň i součástí celku, tedy konkrétní skupiny.

Budoucnost Akademie MenART.
Nyní probíhá čtvrtý ročník stipendijního programu, ve skupinách pod vedením 12 mentorů pracuje více než 200 stipendistů. Máme velkou radost, že jsme získali akreditaci u MŠMT. To otevírá další možnosti nejen nám, ale i samotným školám. Kromě postupného rozšiřování našeho mentorského týmu jsme již pilotovali první projekty nad rámec základního programu. Jednodenní pracovní setkání s mentory pro vybrané nadané uchazeče, kteří z kapacitních důvodů nemohli být přijati, pracovní setkání absolventů či webináře pro žáky a pedagogy.  Máme před sebou velký kus práce, na kterou se všichni velmi těšíme. Jsme přesvědčeni, že klíčové pozitivní změny ve školství spočívají v respektovaném, erudovaném a motivovaném pedagogovi. Snoubení podpory pedagogů uměleckých oborů spolu s rozvojem mladých talentů je krásná práce, která nám dává smysl. A mne osobně naplňuje upřímnou radostí.

Tu radost Vám ze srdce přeji, paní Ireno. A děkuji za přínosný rozhovor.

ML

 

MgA. IRENA POHL HOUKALOVÁ

Irena vyrostla v učitelské rodině, od útlého dětství se věnuje hudbě. Absolvovala  ZUŠ Pelleova (dnešní  ZUŠ Jana  Hanuše  v Praze), 12 let  byla členkou  Kühnova dětského  sboru. Studovala na Pedagogické fakultě UK a dále zpěv na pražské  HAMU a na Hochschule  für Musik v Karlsruhe. Je držitelkou  ceny  Českého  rozhlasu,  ceny J. Novotné, Ceny Nadace  B. Martinů. Jako sólistka vystoupila v řadě produkcí i na několika mezinárodních festivalech v Čechách a v zahraničí. Na svém kontě má řadu premiér  vokálních děl českých a německých soudobých skladatelů. Pro Český rozhlas natočila několik písňových cyklů.  Vedle umělecké činnosti má taktéž několikaletou praxi pedagogickou. Od dob studií vedla řadu let kurzy ve spolupráci s Hudební mládeží ČR, učila na SOŠ, v jazykových školách i na ZUŠ. V posledních letech se profesně věnuje především kontinuální projektové činnosti  v oblasti  uměleckého managementu a vzdělávání. Byla dlouholetou členkou realizačního týmu MHF Struny podzimu,  působila  také  v rámci MHF Dvořákova Praha. Od roku 2016 vede celostátní festival ZUŠ Open, sekci klasické hudby a komunikaci Stipendijní akademie MenART, která se věnuje systematické podpoře uměleckého vzdělávání ve spolupráci s předními českými umělci pod patronací Nadačního fondu Magdaleny Kožené. Je členkou realizačního týmu festivalu Struny dětem a koncertní řady Hybatelé rezonance, spolupracuje s řadou kulturních institucí i nezávislých odborných platforem v oblasti kultury a uměleckého vzdělávání. V rámci občanských aktivit se věnuje mj. akcentaci společenské odpovědnosti a výchovy k ní prostřednictvím umění. Irena je vdaná a je matkou tří dětí.