Dvacátého šestého srpna 2020 se uskutečnil konkurz na flétnu s povinností pikoly do Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Zeptal jsem se vítězky, nám všem dobře známé Anny Taláckové, jak to prožívala.

1) Tak jaké to bylo?
Konkurz to byl jako každý jiný, ne zrovna příjemný. Měla jsem to štěstí, že mě před rokem flétnová sekce orchestru požádala o roční záskok za p. Lenku Chmelovou (o tuto pozici jsme se dělili s Timem Kadlecem). Prožila jsem v orchestru moc hezké měsíce (škoda, že je přerušila koronavirová stopka, těšili jsme se na krásné jarní koncerty!), a opravdu jsem si přála v orchestru pokračovat dál. Na jednu stranu jsem tedy věděla, že v komisi budou samé známé tváře, cítila jsem podporu kolegů, znala jsem prostředí zkušebny i okolního zázemí, ale o to víc jsem nechtěla zklamat a o to všechno přijít, byla jsem hodně nervózní. Taky sama před sebou jsem chtěla obhájit, že moje roční výpomoc v SOČRu byla patřičná.

2) Vlastní konkurzní klání
Pokud se dobře pamatuji, ke konkurzu bylo přihlášeno 26 kandidátů, z nich se dostavilo 17. Jistě se ulevilo i těm, kdo nás museli poslouchat! 😀 V prvním kole, které se odehrávalo za plentou, byla požadována expozice z 1. věty Mozartova flétnového koncertu G dur, část 2. věty z Vivaldiho pikolového koncertu a-moll a několik vybraných partů na flétnu i pikolu. Do druhého kola se mnou postoupily další tři uchazečky-Denisa Geislerová, Barbora Haasová a Sylvie Schelingerová. Tam už jsme hrály pouze zbývající orchestrální party na oba nástroje.

V porotě byla celá flétnová skupina orchestru (Robert Heger, Mario Mesany, Dana Hegerová a Helena Ludvíková), dále převážně první hráči včetně koncertního mistra Petra Zdvihala, a taky šéfdirigent orchestru Alexander Liebreich.

3) Jak tento úspěšný konkurz změnil Váš život?
Především změnil to, že snad nebudu nezaměstnaná… 😀 Ale kdo ví, co tahle podivná doba hudebníkům přinese. Snad nám hraní vydrží! Od října nastupuji na celý úvazek, takže budu hrát v orchestru častěji než doteď.  Svoje působení tam do jisté míry vnímám jako jinou formu studia, poznávám nový repertoár, automatizuji si střídání flétny a pikoly, učím se práci s intonací a zvukem v rámci zvuku celého tělesa…díky tomu se určitě bude moje hraní měnit, snad pořád k lepšímu. Kromě orchestru budu mít čas i na svoje další aktivity, na sólové koncerty, nahrávky, komorní projekty s Alinde Quintet i s dalšími soubory. Pokud se bude situace lepšit a bude příznivější cestování, ráda bych konečně řádně zahájila svoje studium v německém Saarbrücken u skvělé profesorky Gaby Pas-Van Riet, kde jsem měla začít už v březnu, ale bohužel to nebylo ze zjevných důvodů možné.

Z chystaných koncertů ráda zmíním jeden, na který se obzvlášť těším – 4. února 2021 zahraji spolu s Plzeňskou filharmonií Koncert pro flétnu a orchestr Carla Nielsena pod taktovkou německého dirigenta Christiana Schumanna. Ráda Vás na tento koncert zvu!

Děkujeme za pozvání. ML