Riga je už od pradávna bránou ze střední Evropy do Skandinávie. Kultura je zde ovlivněna jak bývalou německou okupací, tak pozdější ruskou, ale částečně i současnými vlivy ze Švédska a Finska. Nyní se však usiluje zejména o návrat k tradičním Lotyšským kořenům. Země má zhruba podobnou rozlohu jako Česká republika, počet obyvatel však činí pouhou pětinu toho, co u nás. Pokud byste byli v hlavním městě kolem Vánoc, přišlo by Vám liduprázdné, protože všichni cizinci jsou doma a Riga je studentským centrem. Téměř na každé fakultě jsou různé obory otevřeny v anglickém jazyce a mladí sem za studiem přijíždí zejména z Finska, Švédska a Německa, v hudebním oboru jsou pak časté asijské státy (např. Čína), nebo jihoevropské jako Španělsko a Itálie. To vnáší do chladné lotyšské kultury vlídný temperament a tyto zdánlivě rozdílné společnosti tak spolupracují ve vzájemně obohacující se symbióze. V uměleckém prostředí to tak tvoří přirozeně zdravou konkurenci.

Hudební akademie Jazepa Vitola v Rize sídlí poblíž historického centra města, doslova co by kamenem dohodil od Národní opery a Lotyšského symfonického orchestru. Všichni profesoři jsou aktivními sólovými hráči, cestujícími po celé Evropě, a z velké částí také členy národního orchestru, opery nebo menšího komorního orchestru Sinfonietta Riga. Zajímavý je zde vliv ruské národní školy, kdy je kladen velký důraz na preciznost a brilantní technickou stránku, zároveň však Lotyši mají něco navíc a jsou si toho dobře vědomi. Pod chladnou severskou slupkou se skrývají emoce bouřící jako jejich Baltské moře. Každý profesor, se kterým jsem zde měla možnost pracovat, nechce slyšet jen správně zahrané noty, to se zde bere jako samozřejmost, ale zajímá ho příběh, který prostřednictvím hudby sdělujete a zda jste opravdu u toho. O skladbách se diskutuje s entusiasmem, chodí se na koncerty, vládne zde pracovně motivační atmosféra. Dalším velkým přínosem hudební akademie je, že 2x za semestr jsou zde pořádány tzv. „practice-weeks“, kdy jsou pozváni pro každý obor vybraní špičkoví hráči z celého světa, kteří vedou celotýdenní masterclass pro všechny studenty. Hodiny jsou otevřené, takže můžete navštívit lekce všech, což je často daleko přínosnější než individuální hodiny. V letošním akademickém roce sem zavítali například Paolo Taballione nebo Christie Beard.

Co se týče studia flétny, na univerzitě vyučují dvě skvělé profesorky Ilze Urbane a Ilone Meija. Ilze vystudovala hudební akademii Julliard v New Yorku, po níž pokračovala ve studiu u světoznámých flétnistů jako Trevor Wye v Anglii a James Galway ve Švýcarsku. Nicméně, jak sama tvrdí, člověk se učí celý život, a i když byla několikrát pozvána jako profesorka na Flétnové kurzy v Ostravě, velmi dobře si pamatuji, že si vždy udělala čas, aby mohla navštívit hodiny svých kolegů (např. Philippa Bernolda), aby od nich načerpala inspiraci a nové inovativní metody. Je na pozici sub-principal flutist v Rižském národním symfonickém orchestru a pravidelně koncertuje jak v Lotyšsku, tak v zahraničí. Ilone začala i zakončila svá hudební studia v Lotyšsku. Má velmi aktuální pohled na interpretaci moderní příčné flétny a stejně jako Ilze se účastní každého masterclassu, který ve škole probíhá. Natočila několik CD s lotyšskou komorní hudbou pro flétnu a je členkou orchestru Sinfonietta Riga.

To, že je Riga nakloněna cizincům, potvrzuje i fakt, že v nedávné době splnil podmínky konkurzu na pozici prvního flétnisty do Lotyšského národního symfonického orchestru italský flétnista Tommaso Pratola. Lotyšsko však není pouze bránou pro nové umělce, ale světu přineslo také mnoho jmen jako například dirigent Mariss Jansons, ze skladatelů pak například Peteris Vasks. Jeho skladby jsou typické pro svoji severskou národní melodiku znějící jako pohádka. Pro flétnu napsal krásný koncert s doprovodem orchestru či sólo skladbu Landscape of Birds. Za poslech stojí určitě ale i jeho symfonické a sborové skladby.

O bohatství Lotyšské hudby by se dalo mluvit ještě dlouho, zažít to ale na vlastní kůži je určitě zážitek silnější. V dnešní době všemocného internetu se můžete dozvědět ještě více, já však doporučuji zajet se do Rigy podívat osobně, což s dnešními cenami letenek do této destinace není problém. Pro studenty jsou zde pořádány také konkurzy do letních orchestrů v Pobaltí, a pokud by se Vám zde naskytla možnost studijní či pracovní stáže, tak určitě neprohloupíte, když tuto nabídku přijmete. No a pro běžného hříšníka tato destinace stojí rozhodně zato i na pouhou dovolenou. Dech beroucí pláže Jurmala a okolní příroda 30 minut od centra města Vás prostě nadchnou. 🙂

Žofie Součková