Asi málokdo zatím slyšel tento zvláštní název nového holandského vynálezu, který má výrazně zlepšit zvuk u dechových nástrojů. I já jsem napoprvé kroutila hlavou, když mi o tom kolegyně flétnistka vyprávěla. Následně si Lefreque nechala dovézt z Německa a testovala jeho kvality. Poté byla tak hodná a tuto věcičku mi zapůjčila pro další „výzkum“.
Myšlenkou Lefreque je jakési „přemostění“ nástrojových spojů (především těch korkových, tedy hlavně u saxofonu a klarinetu), které údajně kazí zvuk a přenos vibrací na daném nástroji. Lefreque propojí povrch obou částí nástroje (u flétny tedy hlavici a tělo) a překlene tak slabý článek nástroje, tedy jeho spoj.
Lefreque jsou dva prohnuté plíšky, které se položí na sebe, připevní se na nástroj speciální gumičkou a zajišťují toto „přemostění“ nástrojového spoje. Vyrábějí se z nejrůznějších materiálů (mosazí počínaje – pro žestě a saxofony, přes postříbřený kov, stříbro, pozlacené stříbro a i zlato). Z toho lze usuzovat, že se s Lefreque opravdu počítá i pro flétny.
Testovala jsem tento vynález (v postříbřené verzi) na sobě, svých žácích a ve spolupráci s kolegy. U mých malých flétnistů byl vždy slyšet rozdíl ve zvuku, větší či menší, to bylo individuální. I hodnocení od žáků bylo individuální – někomu se zdálo, že mu to pomůže ve výškách, někomu spíše v nízkých polohách. Některým bylo „jedno“, zda hrají s Lefreque nebo bez, někteří si to naopak pochvalovali. U šestnáctileté saxofonistky byl rozdíl ve zvuku opravdu markantní a ona sama si pochvalovala pocity při hraní.
Co se týče nás – dospělých profesionálů, nebyl tento rozdíl ve zvuku až tak výrazný. Např. kolega saxofonista vyhodnotil rozdíl zvuku ve své hře jen nepatrný, kolegyně flétnistka taktéž. Domnívám se, že bude záležet i na materiálu: pokud použiji postříbřený Lefreque na stříbrnou flétnu (což byl můj případ), nejde o odpovídající materiálové spojení a efekt zkvalitnění zvuku není tak výrazný. Já osobně jsem zaznamenala pocitově snazší spojování tónů ve 3.oktávě.
Celkově vzato – zvukový rozdíl hry u žáků (s postříbřenými flétnami) při hraní „s“ a „bez“ byl výraznější než při použití postříbřeného Lefreque na stříbrné flétně. Amatérská altsaxofonistka byla velmi nadšená, profesionální tenorsaxofonista spíše zdrženlivý. Flétnistka hrající převážně sólově není úplně přesvědčivě pro, flétnistka z orchestru je pro tuto novinku nadšenější.
Asi lze říci, že využití Lefreque bude nejspíše velmi individuální. Někdo na něho nedá dopustit (jak lze sledovat na četných videích představujících tuto novinku), jiný bude zdrženlivější nebo dokonce tento vynález rovnou zavrhne. Myslím si, že je to jako v celém umění – vše je otázkou vkusu a názoru a každý si vybere to svoje, co mu vyhovuje a v čem se cítí dobře. A tak to má být! ( https://www.lefreque.com/ )
Kamila Cretan
Já používám pozlacený Lefreque na své stříbrné flétně přes půl roku a hned po zahraní několika tónů jsem slyšela rozdíl. Myslím si, že mi to dodalo barvitější “špičku” tónu. Zkoušela jsem i stříbrný Lefreque, ale tam jsem cítila opravdu jen malý rozdíl. Lefreque mi doporučil solopikolista Berlínské filharmonie Egor Egorkin, který jej používá na flétně i na pikole.
Děkuji za informaci. Také jsem slyšela i z dalšího zdroje, že největší „účinnost“ má Lefreque pozlacený. Používáte velikost 33mm nebo 41mm? Slyšela jsem, že flétně „stačí“ 33mm… Vaše zkušenost je jaká? A délka Vaší vázací gumičky? Děkuji moc za Vaše informace. KCr
Já mám 33mm. Delší jsem nezkoušela. S gumičkou jsem si nebyla jistá, tak jsem si objednala více velikostí a až 70mm byla dostatečně velká. Jen pozor ty zlaté a stříbrné gumičky trochu poškrábou nástroj jak na to upozorňuje i výrobce. Mně by se ale ta černá z estetického hlediska nelíbila na zlatém plíšku v kombinaci se stříbrnou flétnou… 😉 flétnu už asi měnit nebudu tak mi to nevadí, nebo to nástrojař při generálce vyleští.