V letošní koncertní sezóně slavíme na naší kulturní scéně jedno významné výročí, které – ač není čistě flétnové – se fléten také týká. Flétny totiž byly vždy součástí tohoto tělesa.

V první třetině 19. století (to je ale hluboká historie, že?), kdy bylo Chopinovi 11 let, kdy zemřel Napoleon Bonaparte, a do narození našeho velikána Bedřicha Smetany zbývaly 3 roky, se v nově vznikajících lázních Marienbad začali scházet muzikanti, aby hudbou zpestřili pobyt prvním lázeňským hostům. Postupně se takto začal formovat základ hudebního tělesa, které dnes nese název Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně a slaví letos neuvěřitelných 200 let od svého založení!

Tento orchestr je pravděpodobně jedním z nejstarších těles i napříč Evropou. (U nás rozhodně ano, věkem srovnatelný Karlovarský symfonický orchestr vznikl o 14 let později. Tento fakt také ukazuje na význam a rozkvět tehdejšího lázeňství, zejména v Západních Čechách). V čele orchestru se vystřídala dlouhá řada kapelníků a dirigentů, procházel lepšími i horšími časy, ale vytrval až do dnešních dnů.

Náplní orchestru bylo především hraní u pramenů (např. již v 7 hodin ráno – to si dnes neumíme dost dobře představit) a kolonádní koncerty, zejména v odpoledních hodinách. Celoroční provoz orchestru a abonentní koncerty se pak vyprofilovaly mnohem později. Každý z dirigentů zanechal v orchestru svoji stopu a na mnohé se vzpomíná dodnes.

O tom, že v orchestru působili kromě výborných dirigentů i špičkoví muzikanti (a panovala zde přátelská atmosféra), svědčí historka, která se zde traduje ústním podáním už desetiletí (a jejího aktéra jsem měla tu čest osobně poznat: šlo o dlouholetého prvního flétnistu Jaromíra Havlíka). V programu kolonádního koncertu byla prý jakási nelehká skladba s velkou flétnovou kadencí. Ke konci stránky (před touto kadencí) měl náhle pan flétnista nápis: „Ani neotáčej, stejně to nezahraješ.“ Inu otočil – a celá stránka s kadencí byla přelepená čistým papírem, na kterém stálo: „Co jsem říkal?“ Nutno dodat, že vtipálek, který měl toto na svědomí, dobře věděl, že si to může dovolit, protože pan flétnista byl vyhlášený „borec“ a tuto přelepenou kadenci bez problémů odehrál zpaměti.

Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně nyní otvírá další kapitolu svého působení: právě v letošní, výroční sezóně, dochází k výměně na postu šéfdirigenta: po deseti letech odchází Martin Peschík a nastupuje osobnost, před jehož uměním se sklání svět. RADEK BABORÁK. Umělec tohoto formátu je skutečným dárkem ke dvoustému výročí orchestru a lze předpokládat, že se nespokojí s pouhým „udržováním“ tohoto nejstaršího tělesa, ale že bude usilovat o jeho rozvoj. První koncerty, které již pod taktovkou Radka Baboráka zazněly, jsou toho důkazem! Recenze na tyto koncerty lze najít na https://www.klasikaplus.cz/

Bližší informace o Západočeském symfonickém orchestru na https://zso.cz/

Kamila Cretan

 

ZSO v roce 2021


O historii orchestru pojednává publikace, kterou vydalo v roce 2012
Městské muzeum Mariánské Lázně