Když mě koncem května zavolal pan profesor František Malotín, abych k výročí „Letních fléten“ napsal krátký vzpomínkový článek, trochu mne to překvapilo, že už je to opravdu třicet let od založení kurzů.

S panem profesorem Malotínem jsem se poprvé setkal na Kurzu komorní hudby v Kroměříži, kam jsem přijel vybaven sadou zobcových fléten s cílem se především vyškolit v souborové hře staré hudby. Měl jsem plán založit na LŠU v Českých Budějovicích soubor tohoto zaměření. Odjížděl jsem však zpět do Českých Budějovic s velkým nadšením se zcela a výhradně věnovat výuce hry na příčnou flétnu. Totiž hned první den, kdy jsem v dopoledních hodinách vstoupil spíše ze zvědavosti do učebny profesora Malotína, jsem byl fascinován především tónem, ale i dokonalým technickým zvládnutím flétnové hry jeho žáků. Domluvili jsme se s mým kolegou z Brna a panem profesorem na odpoledních konzultacích, na kterých jsme mu dávali všetečné otázky z oblasti metodiky hry na flétnu a on nám nezištně, ochotně a velmi podrobně na vše odpovídal a také vysvětloval důvody svých tvrzení. Dodnes mám poznámky z těchto konzultací uloženy jako relikvii. Také jsem si hned u pana profesora objednal tři „zakřivené“ hlavice pro výuku mladých flétnistů, které se v té době u nás ještě nedaly zakoupit a pan profesor Malotín je sám vyráběl.

S nadšením jsem v roce 1989 přijal novinu, že pan profesor pořádá nový kurz v Jičíně zaměřený na metodiku hry na příčnou flétnu pod názvem „Letní flétny“. Na kurz jsem jezdil pravidelně nejprve jako hráč (vždy jsem si vše z jeho metodiky ověřoval nejprve sám na sobě), později se svými žáky ZUŠ a studenty konzervatoře. Nakonec jsem mohl na kurzech také vyučovat jako asistent pana profesora.

Úspěchy s metodikou profesora Malotína na sebe nedaly dlouho čekat. Velmi brzy se moji žáci umisťovali na předních místech celostátních i mezinárodních soutěží a já jsem uspěl u konkurzu na nově se zakládající konzervatoři v Českých Budějovicích.

S panem profesorem jsme byli v kontaktu i mimo prázdninové „Letní flétny“. Jezdil jsem k němu na konzultace s nejlepšími žáky, kterým jsem často zprostředkoval zakoupení jeho flétnové hlavice. Později u profesora Malotína začal studovat na Pražské konzervatoři i můj syn Jakub.

V roce 2009 mě pan profesor požádal, jestli by se nedaly „Letní flétny“ znovu obnovit na Konzervatoři v Českých Budějovicích. Přiznávám, že jsem jeho nabídku přijal spíše z úcty, ale měl jsem obavy, zda organizaci prázdninových kurzů zvládnu. Dnes po 11 letech konání „Letních fléten“ v Českých Budějovicích však musím přiznat, že mne i přes všechna úskalí, která nastala, „Letní flétny“ obohacují především svou atmosférou nadšených mladých flétnistů, kteří jako kdysi já prahnou po nových poznatcích a podnětech. Nezapomenutelné jsou také každoroční recitály našich předních flétnových interpretů na „Letních flétnách“ – například Jana Ostrého, Hany Knauerové, Anežky Vargové, Jakuba Riese, souboru Petra Graua „Flautus Vocis“. Letos to bude recitál laureátky soutěže Pražského jara Anny Taláckové.

Přeji „Letním flétnám“ nejméně dalších úspěšných třicet let!

Petr Ries