XXV. FD je za námi

Ano, XXV. flétnový den je za námi… Jaký byl, nechám na vás. Já bych ho rád uzavřel ohlédnutím, shrnutím a ohlasy, které se ke mně dostaly. Všechno začalo ale mnohem dřív. To jsem měl na sobě ještě zimní kabát. A byl na koncertě Clary Novakové v bývalém Profesním domě jezuitského řádu (hned vedle chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně a kousek od HAMU). Byl to krásný koncert!

Po koncertě jsem zašel za Clarou, ale protože se stále vracela na pódium (publikum se hodně snažilo), šel jsem si do šatny pro kabát, abych nemusel stát frontu po skončení potlesku. Když potlesk skončil, byl jsem jeden z prvních u Clary a mocně jí gratuloval. Všimla si toho (tedy že mám v ruce už kabát) a povídá: „Ty sis pospíšil“… Zkroušeně jsem řekl: „Ano“. Potom začala dlouhá korespondence. Nejdříve Clara navrhla konec května. Zpočátku jsem souhlasil, ale nakonec jsme to zavrhli; nebyl by dostatečný čas na propagaci. A zakrátko jsem dostal tento mail:

Halohalo,
už se dívám na termíny pro naši akci, vidím to na poslední víkend v září, neboť Janáčkova soutěž je do 23.9.
Jak se Ti to zdá?
Moc zdravím, díky že jsi přišel!
Clara

Moje odpověď:

Ahoj Claro,
to je telepatie. Vypnul jsem počítač a chtěl odejít. Ale pak jsem si řekl, že Ti ještě takto pogratuluji ke Tvému včerejšímu famóznímu výkonu, zapnul ho… a našel Tvůj mail! Včera jsi byla úžasná na pódiu, dnes se překonáváš na internetu. Děkuji!
A teď do práce. Poslední víkend v září se mi zdá optimální. 28. září je sobota, a to by mohl být flétnový den. Ve všední dny sem nikoho nedostanu, všichni jsou zahlceni svými aktivitami. Jako rezervu bych si nechal ještě neděli 29. září. Nevadí Ti to?
Po skončení Janáčkovy soutěže v pondělí 23. září bys zůstala v Praze, nebo máš jiné plány? Ptám se proto, abych věděl, zda v tyto dny (tedy od 23. do 28. září) budeš v ČR. Třeba mě ještě něco napadne, co bychom mohli udělat.
Mocně Tě zdravím!
Mirek

A mě napadlo, že bychom k sobotnímu XXV. FD mohli přidat páteční koncert v kostele sv. Vavřince. Když jsme s Clarou dali dohromady program, vyvstala otázka, kdo bude Claru doprovázet. Po mnoha peripetiích se klavírního partu ujal Jiří Mittner. A byla to dobrá volba! Jirka se totiž chce vrátit mezi nás, tedy muzikanty. Po dlouhé odmlce, kdy se věnoval zcela jiné profesi, chce opět hrát, komponovat a vůbec se podílet na hudebním životě. A spolupráce s Clarou ho tím směrem zcela jistě posunula.

Koncert byl výborně navštíven. Jirka si chtěl celý koncert nahrát, a to také se souhlasem Clary udělal. Slyšel jsem pracovní verzi nahrávky a líbila se mi. Oba interpreti sice mají drobné výhrady k některým místům, ale je to přece živá nahrávka. A člověk není stroj…

Jirka se do skladeb, které studoval s Clarou, doslova zamiloval. Vytvořil k nim krásný text, v němž nechyběl ani formální rozbor jednotlivých skladeb. Nakonec jsme ho museli zkrátit, aby se do programu vešel… Nicméně i to, co z něho zůstalo, potěší a obohatí. Návštěvníci koncertu se z něho např. dověděli, že Druhá sonáta pro flétnu a klavír Ph. Gauberta slaví sté výročí od svého vzniku (srpen a září 1924). Celý text zaujal i Claru. Odvezla si ho do Paříže. A určitě ho použije i v Hangzhou, kde učí na vysoké hudební škole.

P. S. Publikum nechtělo Claru z pódia jen tak pustit, a tak přidala jedno ze sólových preludií svého otce Jana Nováka. Zpaměti! Stejně jako Choreae Vernales.

28. září je už dlouho Dnem české státnosti. Letos připadl tento den na sobotu. Konkurenci jsme tedy měli dost velkou. Přesto přijelo na XXV. flétnový den 46 účastníků z celé republiky.

Mgr. Stanislav Finda začal s drobnými opravami fléten už před zahájením XXV. FD (a vydržel až do 15.00 hod. jak bylo napsáno v programu). Přivezl nové modely fléten zn. Sankyo a pikoly a flétnové hlavice vlastní výroby. Usadil se v přízemí ZUŠ Popelka a měl stále co dělat.

Po krátkém zahájení přišla na řadu dlouho očekávaná Telemannia – projekt Marty Kratochvílové a Mariana Friedla. Oba interpreti v dopoledním programu zahráli všech 12 fantazií pro sólovou flétnu G. Ph. Telemanna. Paní Marta střídala nástroje a jazzový kontrabasista M. Friedl způsob hry- smyčec střídal s pizzicatem. Kdo čekal něco na způsob bassa continua, ten se nedočkal. Některé části jednotlivých fantazií byly bez basového doprovodu, jiné překypovaly harmonickou i rytmickou pestrostí. Často basový doprovod udával ráz jednotlivých částí a sólový nástroj se musel přizpůsobit. Do tohoto hudebního proudu recitoval Marian Friedl verše barokního autora Angela Silesia a svoje. A celkovému vyznění Telemannie to určitě prospělo.

Poté následoval masterclass, kde si zahráli čtyři studenti pod vedením Marty Kratochvílové. Přidal se k nim i Marian Friedl, a tak dopolední program skončil k všeobecné spokojenosti

Po polední přestávce, kde se podával výborný guláš s chlebem, se měla konat Valná hromada ČFA. Protože přítomných členů ČFA nebyla nadpoloviční většina, VH nebyla usnášení schopná. Přítomné členy jsem seznámil s rezignací Kristiny Vaculové v Představenstvu asociace. Podala ji písemnou formou v souladu se stanovami spolku. Náhradní schůze se uskuteční korespondenční formou, což nám stanovy umožňují.

Odpolední masterclass s Clarou začal s velkým zpožděním (ne však její vinou). Clara chtěla původně začít přednáškou o artikulaci, ale rozmyslela si to a hned se pustila do práce. Zájemců bylo šest a Clara se nedívala na hodinky. Musel jsem jí občas upozornit, že některým účastníkům by mohl ujet vlak (ne obrazně, ale doslova!). A ona se smála a učila a hrála… Byla ve svém živlu. Hrál se B. Martinů (1. věta ze Sonáty), A. Stamic (sólové capriciio), S. Karg-Elert (Sonata Appassionata) a pochopitelně Jan Novák. Byl to velký zážitek pro všechny.

Tak tedy skončil XXV. flétnový den. V jeho úplném závěru jsem všem přítomným poděkoval za skvělou atmosféru největší flétnové akce u nás. A upozornil je, že předseda Představenstva je už dávno penzista a že by bylo moudré hledat někoho, kdo by po něm převzal štafetu.

Kdybyste o někom věděli, dejte mi vědět. Děkuji!
ML